Před časem jsem o 8,5×55 Blaser psal nadšeně. Po dalších sezónách v honitbě a s odstupem bych některé věci řekl jinak — méně dojmů, více mechaniky. Tohle je aktualizovaná verze: co platí, co jsem zjednodušil a co si zaslouží upřesnit.
Jaký problém ráže řeší
Kulovnice s tlumičem je dlouhá. Tlumič přidá v průměru dvanáct centimetrů, a s pětašedesáticentimetrovou hlavní nosíte zbraň, se kterou se v poli špatně manipuluje. Řešením je kratší hlaveň. Jenže klasické ráže v krátké hlavni ztrácejí úsťovou rychlost — prach se nestihne spálit, uniká za ústí jako zášleh a zbytečně zatěžuje tlumič.
Tady leží jádro celé ráže, a to jsem posledně odbyl: 8,5×55 Blaser je plněná rychle hořícím prachem. Ten odevzdá tlakový impuls dřív, takže ze sedmačtyřiceticentimetrové hlavně dostanete výkon, který by jinak potřeboval hlaveň výrazně delší. Není to kouzlo, je to sladění hoření prachu s délkou hlavně.
Technické parametry
Střela průměru .338 palce, hmotnost 180 až 230 grainů, tedy zhruba 11,7 až 14,9 gramu. Úsťová rychlost kolem 800 metrů za sekundu ze 47 cm hlavně. Označení short-magnum znamená krátký závěr — nižší hmotnost, rychlejší přebití. Výkonově ráže sedí mezi 8×57 a 9,3×62, blíž k té horní hranici, se znatelně těžší střelou a vyšší rychlostí než „osma“.
Balistika: čísla místo dojmů
Pro srovnání beru střelu 220 grainů, nástřel na 100 metrů a kulovnici o hmotnosti 4,5 kg bez tlumiče. Na ústí má střela 8,5×55 Blaser kolem 4 600 J, na 300 metrech ještě zhruba 2 900 J. 9,3×62 s 285grainovou střelou začíná na 4 800 J a na 300 metrech má kolem 3 150 J, 8×57 JS se 196 grainy 3 650 J, respektive 2 200 J. Propad na 300 metrech vychází asi 42 cm – stejně jako u .308 Win. a jen o tři centimetry víc než u 6,5 Creedmoor. Zázračně plochou dráhu tedy nečekejte. Výhoda je jinde: stejnou dráhu dostanete s výrazně těžší střelou, která si energii nese dál.
Cenou za to je zpětný ráz. Vychází zhruba na 33 J – víc než u 8×57 JS (26 J), ale znatelně méně než u 9,3×62 (42 J), a tlumič ho dál citelně sníží. Pro praxi z toho plyne, že s propadem musíte počítat od stejných vzdáleností jako u .308 Win., jen s rezervou výkonu navíc. Čísla z tabulek berte jako orientační: z 47cm hlavně bude rychlost i dráha trochu jiná než v katalogu, takže si balistiku pro svůj náboj a svou hlaveň ověřte na střelnici.
Co jsem si ověřil v terénu
Testoval jsem Blaser SP a Norma Oryx na vzdálenostech 40 až 250 metrů, na zvěři od lišek po metrákové prase. Oryx se vázaným jádrem a řízenou deformací drží hmotnost a zastaví spolehlivěji — proto mi vyhovoval víc než SP. Na Mauser M18 Fenris s 51 cm hlavní jsem na 300 metrech naměřil rozptyl 8,1 cm, tedy 0,93 MOA. Rozdíl úsťové rychlosti mezi 47 a 51 cm hlavní byl jen asi 10 m/s.
Co uvádím na pravou míru oproti minule
Posledně jsem ráži označil za „křovinořez“. To beru zpět. Zkoušky průstřelu vegetací ukazují, že těžká pomalá střela není vůči větvím zásadně odolnější — odklon je spíš náhodný a závisí na tom, jak daleko před cílem překážka je. Je to myslivecký folklor, ne balistika.
Stejně tak jsem psal, že je lepší „poslat energie víc“. Energie sama nezabíjí. Rozhoduje dráha rány a chování střely v tkáni. Přebytek navíc platíte znehodnocenou zvěřinou — a to je dnes argument proti, ne pro.
Pro koho ráže je
Pro aktivního lovce, který je ovšem trochu zkušený se zvládáním energicky mohutnější ráže. S tlumičem je podle mého názoru v pohodě, ale bez střelecké zkušenosti vám po ráně ujede záměrná. Největší smysl dává jako celoroční ráže ke kulovnici s krátkou hlavní a tlumičem — pro ten účel je navržená a tam vynikne. Když ji budete provozovat v Blaser R8, dostanete skutečně kompatní krátkou a pohodlnou kulovnici, co poslouží od lišky po mohutného jelena.
Závěr platný pro 2026
8,5×55 Blaser obstála. Není to zázrak ani marketingová bublina, je to chytře poskládaný short-magnum pro krátké hlavně. Pokud řešíte délku sestavy s tlumičem a chcete jednu ráži na celý rok, patří do užšího výběru. Jen ji neberte kvůli mýtům o průstřelu křovím, ale kvůli tomu, co umí doopravdy: dát magnum výkon v krátké, dobře ovladatelné zbrani.
Původní verze článku vyšla v časopise Myslivost 2/2024.
Napsat komentář